Vaše články

Již delší čas si všímám, že ke chvále našich spoluobčanů -majitelů zahrad a jiných nemovitostí, vidím před domy stále více zahradních dekorací jiných než sádrobetonové koule či pokroucené železo o kterém i  sám autor mluví potichu. Tyto pseudo- zahradní dekorace oku nepříliš lahodící pak nazývá uměleckými objekty, plastikami a podobně.

Je to několik měsíců, co jsem totálně propadla vášni jménem korálky. U nás doma to teď vypadá, jako by k nám dopadla bomba s milionem korálků. Mně to ale nevadí, alespoň při vyrábění bižuterie mám na výběr. Za to manžel to nese těžce…

Za okny je ještě sníh, teploty pod nulou, ale naše rodina začíná plánovat jarní, letní výlety a dovolenou. Záměrně říkám, že celá rodina, protože náš syn Dominik se na výběru dovolenkových míst chce také podílet.

A proč vlastně ne? Alespoň se o to více těší a nemusíme celou cestu s manželem Filipem poslouchat: „Kdy už tam budeme?“  Podle přesných instrukcí totiž ví vzdálenost našeho cíle.

A protože ho i ve škole zajímá zeměpis, dokáže nahodit zajímavé tipy. Vloni jsme se všichni vydali na „slavnostní“ oběd do restaurace „Na střelnici“ v Poděbradech.

Miluji léto! Nejen, že se nemusíme ven nabalovat jako „pumpy“, ale začíná čas dovolených a relaxace. A když už dovolená skončí, jsou tu pořád slunečné víkendy, o kterých se dá jet na chalupu. Pro naši rodinu takové víkendové stěhování na nedalekou chalupu znamená klid, pohodu, relax, žádné vyvařování, ale voňavé a chutné grilování a stolování převážně venku na terase.

Letošní oslava konce roku se opravdu vydařila. Naši přátelé totiž vyzráli nad mým přítelem Matyášem. Ví, jaký je workoholik, a jak moc je „zažraný“ do své práce. Je to kutil celou svojí duší. Proto většinu dne tráví zavřený v garáži, ze které se jednou ozývá bouchání, podruhé mírné poklepávání nebo řezání.

Tvůrci zahradního nábytku, respektive zahradní lavice, v Anglické Bedgebury garden se příliš neomezovali maximální velikostí. Nechte se inspirovat.

Jak jsem na své děti neměl tolik času, o to víc si nyní užívám svého prvního vnoučka Dominika. Je to „živel“, všechno ho zajímá, vše musí prozkoumat a jeho nejčastější otázkou je: „A proč?“

Můj tatínek nedokáže chvíli posedět. Odpočinek nezná a kutilství, zahrada jsou jeho vášní. Vymýšlí různé zlepšováky, ze kterých už ale tolik není nadšená maminka. Vždy s oblibou říkává, že jí každý tatínkův nápad stojí další vrásku na čele. A tak tomu bylo i tenkrát, když si tatínek usmyslel pořídit zahradní nábytek. Ale ne takový, který má každý, prý neobvyklý…

Musím říct, že už dlouho mě nedostalo nic tak, abych se u počítače řehtala doslova jako „kůň“. Manžel po mě pokukoval, jestli jsem se náhodou už z náporu práce nezbláznila, ale když jsem mu ukázala, o co jde, ani on neudržel kamennou tvář.

Po dlouhé době jsem si udělala čas na dovolenou s rodinou. Manžel pracuje jako učitel matematiky a fyziky na střední škole, proto má letní měsíce volno a může se věnovat našim dětem. Dcera i syn teď procházejí pubertou a tak je máme v tomto období rádi pod dohledem.

Manžel Honza není rozhodně žádný nagelovaný manekýn. Ne že by nebyl dostatečně hezký, ale neholduje oblekům, pomádě a ani „čisté“ práci třeba za počítačem. Je řemeslníkem celou svojí duší.