Z hlediska klasických čalounických materiálů byly v minulosti používány pouze textilie vyrobené z rostlinných nebo živočišných vláken. Byly to tradiční potahové epingle, rypsy, gobelínové tkaniny atd...
Klasické tkané čalounické textilie jsou utvořené dvěma soustavami nití, které se provazují pravoúhle podle určitého pořádku. První soustava tvořící délku textilie se nazývá osnova, druhé soustavě nití vkládaných do šířky textilie říkáme útek. Způsob provazování obou soustav označujeme jako vazbu.
Plátnová vazba
Keprová vazba
Atlasová vazba
Z těchto základních vazeb lze vytvořit celou řadu vazeb ostatních. Mezery mezi svislými čarami značí osnovní nitě a mezery mezi vodorovnými čarami útky. Vazné body, tj. místa, kde jsou při křižování osnovní nitě nad útkem, jsou označeny sytě vybarveným čtverečkem. Z obrázků vyplývá, že plátnová vazba má osnovité a útkovité nitě nejhustěji provázáný a proto jsou čalounické tkaniny s touto vazbou nejpevnější. Atlasová vazba je logicky méně pevná než vazba plátnová při stejné jakosti příze...
Podle použitého čalounického materiálu rozeznáváme textilie bavlněné, lněné, vlněné, jutové apod.
Je třeba připomenout, že toto rozdělení platí skutečně jen pro čalounické textilie klasické, nikoli pro čalounické textilie novodobé.
Mohlo by vás zajímat: